Zelená matematika
Systém, který v ostravském logistickém centru zavedli, si žádal řadu složitých výpočtů a roky příprav. Podobná kombinace technologií je v regionu unikátní. Kvůli svému novátorství musela překonat mnoho schvalovacích komplikací. „Pro řadu institucí byl systém novinkou, s níž se jako s celkem dosud nesetkaly,” vysvětluje PR manažerka firmy Malfini Marie Logrová a dodává, že hlavu zaměstnal i dodavatelským firmám či složkám integrovaného záchranného systému. Výsledek si ale pochvaluje s tím, že všechny strany se v procesu mnohé naučily.
Technologie
Hybridní fotovoltaický systém s kogeneracemi sestává z téměř tisícovky fotovoltaických panelů umístěných na střeše a také na plášti objektu, velkokapacitních baterií a kogeneračních jednotek. Výkon elektrárny je 296 kWp a s roční výrobou 280 000 kWh zajistí téměř stoprocentní potřebu elektrické energie a tepla celého objektu. Spolu s tím zabezpečí také nabíjení vysokozdvižných vozíků a elektromobilů.
Dvě kondenzační kogenerační jednotky TOTEM 25 (každá o výkonu 50,2 kW) dodávají do systému jak elektřinu, tak teplo. Vyrobené teplo stačí pro vytápění celého logistického centra o rozloze téměř 20 000 m2.
Vše řídí inteligentní monitorovací systém s predikcí, který sleduje a vyhodnocuje spotřebu energie v každém okamžiku a pomáhá k jejímu co nejefektivnějšímu využití. „Systém vyhodnotí, kdy to bude nejvýhodnější z pohledu ceny energie a také aktuální spotřeby objektu. Zohledněna je také předpověď počasí. Například pokud nabíjíme přes víkend, systém počká do neděle, kdy bude hlášeno pěkné počasí,” doplňuje Logrová.
Úspory finanční i emisní
Finanční úspory, které systém přinesl, činí rok po instalaci 800 tisíc Kč. Očekávaná návratnost investic do kogeneračních jednotek je zhruba čtyři roky, v případě fotovoltaických panelů pak 7–8 let. Ještě významnější je však výrazná redukce emisí. Za rok 2020 se ve srovnání s předchozím rokem podařilo snížit emise o 41 %. Spolu s dalšími kroky tak už firma Malfini dosáhla celkové úspory 374 tun CO2. Vzhledem k faktu, že fotovoltaická elektrárna zabírá nyní pouze čtvrtinu střechy, počítá se do budoucna s jejím dalším rozšířením. Kromě úspor Logrová zmiňuje jako environmentální přínos i fakt, že realizace FVE byla možná bez zbytečného záboru půdy a dalších stavebních aktivit.