Když se řekne vodní elektrárna, většina lidí si představí obrovskou přehradu a miliardy korun vydaných na její výstavbu. Tento způsob přeměny energie má ale více podob a je dostupnější, než se na první pohled může zdát.
Jak funguje vodní elektrárna
Vodní elektrárna je soustavou vodní nádrže, přehradní hráze nebo jezu a strojovny s turbínami a alternátory. Samotná elektrárna je umístěna buď pod hrází nebo je do ní přímo vestavěná a její výkon závisí na spádu a průtoku vody. Voda z přehrady protéká přes čistící zařízení ocelovým potrubím až k turbínám, kde prostřednictvím kinetické energie roztáčí generátor a produkuje tak elektrickou energii.
Možnosti výroby energie z vodního zdroje
Druhů vodních elektráren je podle využití vodního toku mnoho druhů. V Česku jsou kromě 8 klasických akumulačních elektráren 3 přečerpávací a jedna průtočná. Velké i malé elektrárny mají v Česku dohromady výkon přes 2000 MW.
Svou roli ale vodní elektrárna může hrát nejen jako zdroj energie pro danou oblast, ale i ve firmě nebo v domácnosti, které díky tomuto řešení výrazně ušetří. Bez větší zátěže životního prostředí a minimální produkce odpadu tak za investici do inovace, která se vám vrátí do několika let, získáte spolehlivý zdroj obnovitelné energie a posunete svou firmu k soběstačnosti a cirkulárnímu fungování.
Elektrárny se dělí podle výkonu na průmyslové, minielektrárny, mikroelektrárny a domácí mikroelektrárny. Velikost elektrárny a množství energie, které dokáže vyprodukovat, je samozřejmě nutné zvážit s ohledem na využívaný vodní zdroj, jeho spád a průtočnost tak, aby to vzhledem ke spotřebě bylo efektivní.
Výhody a nevýhody vodních elektráren
Velkou výhodou vodních elektráren je už zmiňovaná udržitelnost a při využití existujícího zdroje také minimální zátěž pro své okolí. Jedná se zároveň o poměrně soběstačný zdroj energie, takže nevyžaduje intenzivní údržbu a s využitím monitorovacích zařízení je možné ji ovládat i na dálku. Nevýhoda zaplavení rozsáhlé plochy, které je nutností u velkých vodních elektráren, odpadá u malých elektráren, které mohou fungovat s již existujícím vodním zdrojem. Jejich provoz, ale tím pádem i realizace jsou tak finančně velmi výhodné.
Nevýhodou, se kterou je nicméně v budoucnu nutné počítat, je čím dál tím větší sucho a možný nedostatek průtokové vody. Dalším problémem, který se v posledních letech vyjevil, je také nezanedbatelná produkce skleníkových plynů, které přehrady a vodní nádrže vypouštějí do ovzduší v důsledku tlející biomasy na dně. Nově projektovaná řešení by tak měla s těmito aspekty počítat a snažit se je co nejvíce minimalizovat.
