PET – polyethylentereftalát, snadno recyklovatelný typ plastu, který se hojně používá na nápojové lahve. Díky své odolnosti a stálosti je vhodný k zálohování a pro styk s potravinami.
PP – polypropylen, dobře recyklovatelný typ plastu, který se používá na nápojové lahve nebo jogurtové kelímky. Vhodný pro styk s potravinami.
HDPE – polyethylen s vysokou hustotou, vcelku dobře recyklovatelný. Používá se v kosmetickém průmyslu nebo jako obal mléčných výrobků. Je vhodný pro styk s potravinami.
LDPE – polyetylen s nízkou hustotou, v praxi obtížně recyklovatelný. Používá se na nákupní tašky a sáčky. Je vhodný pro styk s potravinami.
PVC – polyvinylchlorid, není vhodný pro styk s potravinami. Obsahuje často škodlivé látky jako ftaláty. Přesto jsou z něj běžně vyráběny dětské hračky nebo obaly na mléčné výrobky.
PS – polystyren, není vhodný pro styk s potravinami. Obsahuje škodlivé látky, které se snadno dostávají do potravin, přesto se často používá na výrobu obalů mléčných výrobků.
Bioplast – jakýkoliv materiál, který obsahuje biosložku, nebo je rozložitelný v přírodě. Pro výrobu bioplastů se však využívá velké množství zdrojů ve formě orné půdy, vody a zemědělských plodin. Výjimku tvoří bioplasty druhé generace, které vznikají z odpadních materiálů.
Shrink sleeve – přeloženo jako „rukávový” obal, tedy jeden obal navléknutý na druhý, například etiketa na PET lahvi. Pokud jsou obaly ze stejného materiálu, lze je společně recyklovat. Pokud jsou však jiného typu (typicky PET + PP), měl by spotřebitel při vyhození obaly oddělit. Pokud však obaly z různých materiálů oddělit nejde (obaly jsou například slepené nebo přitavené k sobě), je produkt de facto nerecyklovatelný.
Kompozitní obal – obal z vrstev různého materiálu, například kovová plechovka s vnitřní natavenou plastovou fólií nebo nápojové krabice, takzvané tetrapaky. Některé kompozitní obaly nejde recyklovat vůbec, z některých lze recyklovat určité vrstvy. Například z tetrapaků lze efektivně recyklovat papírovou vrstvu nebo vytvořit prvotřídní desky Packwall rozdrcením celé nápojové krabice.
FSC – systém certifikace lesního hospodářství a následného zpracovatelského řetězce. Cílem projektu je odpovědné a ekologické hospodaření s lesními zdroji. Logem projektu jsou označovány výrobky z této odpovědné produkce, typicky papír a papírové obaly.
Single-Use plastic directive – evropská legislativa, která od roku 2021 zakazuje prodej vybraných jednorázových produktů z plastu. Typicky se jedná o brčka, plastové příbory nebo krabičky.
Littering – vyhazování obalů do přírody namísto jejich dalšího cirkulárního využití.
Nadměrné obaly – praktiky prodejců, kdy velikost obalu významně převyšuje objem produktu. Cílem je podpořit vizibilitu produktu a tedy i jeho prodej. Tato praktika je na hraně zákona, neboť může být označena jako klamání spotřebitele.
Předchozí díl slovníčku: Udržitelnost a všechny záhadné zkratky, které s ní souvisí
